Už nějakou dobu si plánuju, že zajdu do Burrita Loca a dám si
tam burrito nebo tacos. Ale zatím k tomu bohužel nebyla příležitost, a
pokud byla, tak nebyly peníze. Nicméně jsem to už nemohla vydržet a rozhodla
jsem se jednat. Nemyslím si, že bych byla ve vaření nějak špatná, mám sice dny,
kdy bych raději k plotně vůbec chodit neměla, ale většinou jsou mé výtvory
jedlé a mnohdy dokonce moc dobré. Řekla bych, že je to tím, že před vařením
sjíždím několik variant jednoho receptu, až si nakonec utvořím nějakou
představu, a taky podvědomě plán, kterého se držím. Mnohdy jsem nucena použít
jiné ingredience, než v originálním receptu píšou, často si přidávám a
ubírám, co chci a co ne. Neřekla bych, že je to talent na to vycítit, co
s čím bude chutnat dobře, spíš jsem okoukala od mamky, že bych se neměla
bát experimentování. Možná že v tom špetka talentu je…
Nicméně, chtěla jsem si udělat své první burrito a vůbec
jsem nevěděla, jak bude chutnat. Nevěděla jsem, od čeho se odpíchnout.
Nejraději nejdříve ochutnám originální recept, abych věděla, jakou chuť
očekávat, a pak se k ní nějak snažila přiblížit. Ale v tomto případě,
stejně jako v mnoha jiných, jsem do toho šla naprosto nepřipravená. Mamka
odjela na necelý týden pryč, tak jsem měla volnou kuchyň (což může být
katastrofa). Večer přede dnem, kdy jsem chtěla vařit, jsem na youtube hledala
recept, který by mi vyhovoval. Nakonec jsem nenašla úplně přesně podle mých
představ, ale to bych to nebyla já, kdybych neimprovizovala. Jelikož jsem
chtěla ochutnat i tacos, na Laura in the kitchen jsem objevila skvělý recept na
tacos z mletého masa. Na Get Curried se mi zalíbil recept na domácí
tortilly a burrito z kuřecího masa. Nakonec jsem teda z Get Curried
skoro nic nepoužila, ale pomohlo mi si ujasnit, co vlastně v burritu chci
papat.

