Jak si stanovit cíle, které dokážete splnit

Známe to: New year, New me. Každý si do nového roku dá spoustu nesmyslných předsevzetí, a chvilku se jich drží. Já osobně nejsem typ na předsevzetí. Poslední jsem si snad dala v roce 2011, ten rok, co mi mělo být patnáct, a nikdy jsem ani nehnula prstem, aby se splnilo.

Ale letos jsem se rozhodla se sebou něco dělat. Od loňského léta jsem měla tak trochu krizi a hodně jsem se uzavřela. Letos to chci napravit a nějakým způsobem se zdokonalit, abych se sebou mohla být trochu spokojená.

via GIPHY

Myslím, že nejdůležitější je stanovit si cíl, který víte, že dokážete splnit. Pro mě tudíž něco jako: „začni pravidelně chodit do posilovny“ absolutně nefunguje, a to z toho důvodu, že nechci utrácet za posilovnu. Možná jsem škrt, ale přijde mi to předražené. Stejně tak nemám chuť, aby při cvičení kolem mě byli nějací lidé, a je jedno, jestli koukají nebo ne. Necítím se pohodlně, když cvičím kolem spousty cizích lidí (člověk by řekl, že po skoro deseti letech na aerobiku by tohle byl ten nejmenší problém).

via GIPHY

Místo toho si dejte cíl, který jste schopni splnit v rámci svých možností, například: „budu cvičit třikrát týdně půl hodiny, a v sobotu ráno si půjdu zaběhat“. Začít pozvolna a poté si přidávat, ne si nabalit obrovský cíl najednou. Třeba jste mamina, co nemá čas na dvouhodinový intenzivní trénink. Třeba jste typ člověka, co déle než hodinu nevydrží. To ale vůbec nevadí. Vztyčte si cíl podle sebe a svých schopností.

via GIPHY

S tím také souvisí měsíční cíle. Nebo čtvrtroční. Půlroční. Jak chcete. Když si zvolíte menší cíl v kratším časovém období, uvidíte výsledek dřív a namotivuje vás dál. Jak jsem psala, pak si postupně můžete přidávat. Idea měsíčních cílů mi přijde absolutně geniální, nejen že je vidět Váš progres, motivuje Vás to dál a hlavně, nemusíte začínat na začátku nového roku. Nový rok přece není důvod něco změnit, pokud opravdu chcete něco jinak, začněte hned. Počkejte měsíc. Uvidíte, jestli Vám to vyhovuje, a pak buď formulujte svůj cíl jinak, nebo pokračujte v dosavadní práci.

Přesně proto mám raději termín „cíl“ než předsevzetí. Jako by předsevzetí byla předem určena k neúspěchu, protože jsou na dlouhou trať, a člověk má pocit, že je musí dodržet, a víc se mu do toho nechce. Jakmile se řekne slovo „cíl“, vybavím si něco, co dělám pro sebe, protože chci, a udělám cokoli, aby se to splnilo a já se u toho bavila a necítila, že je to povinnost.

Taky dobrý způsob, jak se namotivovat může být, když si ke svým cílům rozepíšete nějaké informace, třeba za jak dlouho chcete tento cíl splnit, co je třeba pro něj udělat a asi nejdůležitější, proč jste si ho v první řadě vůbec zadali. Tato metoda je známá jako metoda SMART a pokud chcete nějaké bližší informace, přečtěte si TUTO stránku. Já sama všechny body metody SMART nesplňuju, nejspíš mi tolik důležité nepřipadají, ale je to dobré na to si uvědomit, jestli je Váš cíl splnitelný a proč ho chcete naplnit.

Toto jsou moje cíle:

Přestaň tolik nadávat. Nevím, kdy se to stalo, jelikož jsem vždy byla taková hodná holčička, co nedokázala sprosté slovo ani vyslovit, ale teď mluvím jak dlaždič. Jsou nadávky, které neříkám a stále nejsem s to je vyřknout nahlas, ale běžné tyvole jako přikořenění nějaké reakce používám. Toho bych se chtěla zbavit, ačkoli to nebude zas tak snadné, jelikož v mé taneční skupině je tento výraz asi nejpoužívanější slovo. Zatím místo českých sprostých slov budu používat anglická, jako fuck nebo shit. Ne že bych to teď nedělala, ale už jsem na angličtinu tak zvyklá, že mi to v podstatě ani nepřijde.

via GIPHY

via GIPHY

Víc choď ven a socializuj se. Tohle je pro mě velmi důležité a velmi těžké. Jsem introvert a velmi často místo nějaké sleziny nebo večírku jsem doma a… no, přiznejme si to, spím. Díky kpopu jsem se naučila chodit na párty (pouze na ty kpopové teda, jelikož nic jiného by mě asi nebavilo), ale když je nějaký soukromý mejdan nebo třeba jen třídní sraz, buď se přemůžu a jdu, ale absolutně se nebavím, anebo to – opět – zaspím. Občas ruším nebo odkládám i schůzky s kamarády a odcizuju se jim tak. Budu se snažit udělat vše pro to, abych nebyla škarohlíd, nekazila srandu, a nebyla nejhorší kamarádka, která zapomíná na své kamarády.

via GIPHY

Zaměř se na duševní rozvoj. Na rozdíl od své mamky, já jsem ten typ člověka, co na meditace, anděly a takovéto věci nevěří (ale věřím na duchy a nadpřirozeno, s těma mám své zkušenosti). Nicméně věřím, že meditace je člověku schopná pomoci, když se necítí nejlíp, a že dobrá nálada přináší dobré věci. Bohužel jsem ale od přírody pesimista. Proto jsem se rozhodla to změnit, aspoň do té míry, kterou změnit dokážu. Každý večer poslouchám meditace a zkouším i meditovat sama, ale zatím se nic neděje. Řekla bych, že meditacím ještě úplně nevěřím, a proto jsou zatím neúčinné. S optimismem je to ještě o trochu těžší, ale nemůžu říct, že bych se nesnažila být pozitivní už před lety. Takže nějakou praxi v tom mám. S tímto souvisí si koupit nějaké knížky, které já pokládám za žvásty, ale věřím, že fungují. Jen zatím ne u mě. Doufám, že až si o nich přečtu a budu se vážně snažit, můj pohled na ně (i na svět) se změní.

via GIPHY

Cvič a protahuj se. Třikrát týdně nějak posiluju, buď dělám dřepy, nebo si na youtube najdu kurz yogy, a snažím se protahovat se každý den. Musím říct, že už samotný pokrok pro mě je, že jsem se rozhodla začít s yogou, takovou tou zatím nenásilnou, jelikož k ní mám hrozný odpor. Ze všech těch pozdravů slunce, zvedání se a sklánění a zase zvedání a sklánění se mi vždycky strašně zatočí hlava a jednou jsem na soustředění kvůli tomu málem omdlela. Mám totiž nízký tlak a zatočí se mi hlava, i když se zvednu z gauče. Ale přemohla jsem se a začala jsem s ní a ne že by mi na omdlení nebylo, ale z nějakého důvodu mi to dodává dobrou náladu, což se hodí na předešlý cíl. Mimo jiné mám u tohoto cíle připsáno běhej v teplejším počasí, což rozhodně chci, ačkoli, opět, nerada běhám, ale loni jsem párkrát běhat byla (a taky mi jednou bylo na omdlení, asi budu muset jít k doktorovi) a zjistila jsem, že se sluchátky to není tak strašné. Jenom teda ve sněhu běhat rozhodně nebudu, a dokud nebude teplejší jaro, tak na to ani nepomyslím. Ještě bych někde omdlela a umrzla, jak se znám.

via GIPHY

Buď víc kreativní. Tak s tímhle vůbec nemám problém. Pořád něco tvořím a to už odmala. Ale základ tohohle cíle je nejenom DIY, ale taky psaní a malování. Už jako malá jsem pořád něco sepisovala, psala jsem povídky (a ty píšu vlastně do teď), a rozhodně bych s tím nechtěla přestávat. Bohužel jsem skoro vždy psala příběhy na existující věci, jako například anime nebo kpopové skupiny. Teď bych chtěla napsat něco svého a už mám nápady, jen je dát na papír. Co se týče malování, tak jsem taky odmalinka kreslila a malovala, ale jak jsem byla starší, už na to nebyl čas. Proto jsem si koupila vodovky a štětce a chci nejdřív začít tímto. Malování vodovkami je tak krásné, když to někdo umí, a já chci být ta, co to umí. Další věc, kterou se chci naučit, je vyšívání. Chtěla bych vyšívat nášivky a přišívat je na oblečení, i když ten trend jistě letos už skoro vymizí, u nás v Česku se ještě bude držet. V neposlední řadě bych chtěla profitovat z věcí, co umím, ale nejdřív budu muset přijít na to, co vlastně umím.

via GIPHY

Víc čti. A tento cíl mám jasně specifikovaný – pět knih za měsíc. Je to moc? Možná, ale já čtu vážně rychle, a když najdu knížku, která mě chytne, mám jí za dva dny přečtenou a klidně může mít pět set stran. Ano, pravda, musela bych jí číst přes noc, nebo aspoň do tří do rána. Ale nemyslím si, že je pět knih za měsíc nesplnitelné. A mimo to, na svůj seznam knih připisuji ezoterické knihy.

via GIPHY

Neutrácej tolik. Tohle asi bude ze všeho nejtěžší. Kupuju si věci, které vážně jen nejnutněji potřebuju, ale z nějakého důvodu mi peníze mizí a já nemůžu ušetřit. Potřebuju si šetřit peníze na výlet do Koreje, tak si založím spořicí účet a holt se omezím ve věcech, co potřebuju. Brigáda bude samozřejmě nutná.

via GIPHY

Nestěžuj si pořád a nevymlouvej se. Jsou miliony lidí, co jsou na tom mnohem hůř než ty. Aspoň máš kde bydlet a teplou vodu. Jestli venku sněží a ty nesnášíš sníh, protože je ti zima? No tak aspoň je to venku hezky bílý a ne odporně hnědozelený, jako loni v zimě. Že nechceš s holkama na oběd, protože nemáš peníze? To je pravděpodobně pravda, ale to neznamená, že tam nemůžeš jít a zkrátka tam být s nima, ačkoli nebudeš jíst. Třeba se najde hodná duše a dá ti hranolku. Využij toho.

via GIPHY

Buď milá. Já jsem hodně milá. Ale bohužel nejspíš jen na cizí lidi. Na lidi, které znám už pár let (zdravím, bumko) jsem nechtěně zlá. Nebo spíš jsem až moc sarkastická a cynická, a vyzní to tak, jako bych byla opravdu hodně zlá. Ale já to nemyslím nijak zle. Takže řešením je: přemýšlej, že když té citlivé kamarádce řekneš tohle, co by ostatní vzali úplně v pohodě, jestli jí to náhodou nerozbrečí, protože si bude myslet, že jsi na ní hnusná, a pak se jí budou zdát sny o tom, že jsi s ní přestala kamarádit (ano, ta část s tím snem se skutečně nedávno stala. A to jsem od nového roku zrovna konkrétně na tuhle kamarádku byla dost milá, nebo aspoň se moc snažím. Těžko říct, jestli si toho všimla, já však ano, protože jsem si z ní nedělala takovou srandu jako vždycky, a to mi chybí.)

via GIPHY

Pij víc vody. Ideálně šest skleniček denně (začala jsem schválně na šesti a postupem času zvýším na osm). Do toho vypiju denně průměrně tak dva šálky čaje a jedno kafe, tak řekla bych, že to je tekutin tak akorát, abych běhala každé dvě hodiny na malou.

via GIPHY

A poslední je dělej si seznamy. Seznamy na nakupování, to-do, za co jsem vděčná (duševní rozvoj, vážně se snažím!), zkrátka seznamy na cokoli. Jednou se to určitě vyplatí.

via GIPHY



via GIPHY